Záchranné depozitum pro psy Beruška z.s.
tel: +420 608 480 646

Z nového domova

28.10.2016 – Dobrý den, posílám nové fotky Setha. A teď zprávy od Setha:
Tak jsem zase vyrostl a panička o mně říká, že už přestávám být skladný.
Už umím výborně sedět, ležet, na místo, k paničce, poprosit a učím se chodit u nohy, ale pořád mě rozptylují okolní zajímavosti, než kráčet u nohy.
Doma vydržím sám i několik hodin (i když občas z nudy udělám bordýlek) a ani si doma už nedojdu na záchod. Panička je za to na mě pyšná. Venku pak ale řádím jako šílenec, a hlavně se moc rád válím ve voňavých věcech, které nacházím skoro všude venku. Na to už panička moc pyšná není.
Tak za pár měsíců o sobě zase pošlu nějaké novinky. S paničkou Míšou Posíláme pozdravy.

IMG_20160825_230851 IMG_20160906_112942 IMG_20160920_120320 IMG_20161020_190054 IMG_20161028_215328

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

25.7.2016 – Ahoj, v novém domově se mi moc líbí a rostu jako z vody. Panička o mně říká, že jsem moc chytrý pejsek. Už si umím na povel sednout, lehnout, dat pac, zůstat na místě a dojít k paničce. Na záchod si umím dojít venku, i když někdy mi to ještě ujede doma na koberec a to se trošku panička čertí. Ale já si jí zase vždycky usmířím :).
Hrozně rád chodím na procházky do lesa a vždycky se snažím vyhrabat nějakou myšku. Už jsem byl i plavat a moc se mi to líbilo. Doufám, že budu pořad poznávat nová dobrodružství.  Posíláme pozdravy,  Thor (nyní Seth) a Michaela

IMG_20160717_114807 IMG_20160724_064449 IMG-20160718-WA0002 IMG_20160626_092707

28.10.2016 – Jmenuji se Spárky a jsem rasa Vestaj (vesnické tajemství). Dneska jsou to přesně 2 roky, kdy si mě vyzvedla moje nová panička z Depozita Beruška. Přijela si pro mě z Prahy až ke Kolínu, ještě s dvěma psíma holkama. Líbil jsem se jim na první pohled a hlavně prý panička chtěla celý život pejska s „prasečím“ zatočeným ocáskem… Tak to splňuji na 100 %… :-) Na uvítanou mi přichystala jehněčí maso, ale já jsem v životě maso neměl, a tak, než jsem se rozkoukal, holky mi všechno snědly. Ale pak se mi rozsvítilo a od té doby jsem rychlejší. Na konci minulého roku nám umřela ta starší čubička – máma Belly, a tak se uvolnilo místo pro dalšího pejska. Od března 2016 je tu s námi Čárlí z Dočasek DeDe, který chudák ze začátku na tom byl zdravotně hrozně. Aby ne, když takový malý pejsek byl pomalu 2 roky ve venkovním kotci s velkými psy a s jídlem to bylo všelijaké…. Ale uklidnil jsem ho, že tu je teplo, je tu dost jídla + dobroty, a hlavně se tu může spát v posteli. Nechtěl tomu vůbec věřit a odvážil se až po několika týdnech. Teď je tu skvělá parta: všichni tři chodíme ven na zahradu, řádíme a válíme se doma, zkrátka si užíváme úžasný psí život a jakém se mně, ani Čárlímu, vůbec nesnilo. Přeji všem týraným pejskům a taky těm z útulku, aby taky našli páníčky a rodiny, kteří je budou mít tak rádi, jako ta naše.

spau spa spi sp

 

2.11.2015 – Milá teto a všichni,dlouho jsem se neozval, ale já vůbec neměl čas! Jezdili jsme na výlety ke známým paničky, tak jsme si s Bellou vždycky krásně začuchali a proběhali se. No a on ten čas rychle utekl. Ale mám novinky. Bella mě už 2 týdny pouští do postele, dřív jsem tam mohl až s paničkou… A jdu dál, lehám si na její místo, ale to moc ráda nemá. Tak nevím, jestli to trochu nepřeháním. Panička mi to taky říká.

Před dvěma týdny jsme všichni byli na očkování. Mně se večer udělalo špatně a kulhal jsem. Panička si myslela, že jsem spadl, když se honím s Bellou po bytě. V noci mi ani na packu a na hrudník nemohla sáhnout, jak mě to bolelo. Tak jsme jeli na veterinu, ale to už jsem běhal docela dobře. Panička ale chtěla, aby mě prohlédli. A představ si, co ten pan doktor říkal. Prý to může být reakce na vzteklinu, že viděl některé své kolegy, kteří se dali preventivně očkovat, že trpěli jako zvířata – tedy jako já… Ještě mi dali pigárko na zklidnění a jeli jsme domů. Pak už mi bylo dobře. Taky mě vážili, mám 5 kilo. Doktoři tam byli tři a všem jsem se moc líbil. Bál jsem se, že si mě chtějí nechat, ale panička řekla: ano, je krásnej a NÁŠ!!! Tak to dobře dopadlo. Ještě jsme tam koupili nějaké prášky pro starou Žolinku, aby ji tak nebolely nohy.

28. října je to přesně rok, kdy si mě panička přivezla z Depozita Beruška. Tak mi připravila velkou oslavu. Byli jsme ještě s Filipem (to je syn paničky) a Emičkou (vnučka babičky převlečená za kočku) a fotografem v Punťově první psí cukrárně, která byla nedávno otevřena poblíž, kde bydlíme. Bylo to naprosto úžasné. Panička nechala Bellu a Žolinku doma, ony někdy zlobí ostatní pejsky, dala mi na krk zeleného motýlka a vyrazili jsme. Ve velikém prostoru na mě čekalo překvapení. Jednak jsem dostal plno krásných dárků (většinou samozřejmě jedlých J) a pak tam byly dvě nádherné psí holčičky – krysaříky majitelů cukrárny. Ta jedna si představ, že byla také z útulku. Neumím si ani představit, jak takové mrně tam mohlo být…

Tak jsme tam lítali a hráli si s hračkami a s Emičkou, když přišel nějaký nový pejsek, tak i s ním. Pak jsem ty černé holčičky pozval na pizzu (samozřejmě psí). Byla moc dobrá a všem nám chutnala. Aby ne, když byla hlavně z kuřecího a kachního masíčka… J Pak tam přišlo ještě několik pejsků a bylo nám moc dobře. Oslava se opravdu vydařila.

Venku je zima, ale mně to zase tak moc nevadí, narostla mi totiž krásná zimní srst (a to i přesto, že se pořád válím někde v posteli). Tak chodím s paničkou na zahrádku a užívám si, že mně občas kočky nevidí a vlezou mi přímo do tlapek. To je pak panečku rachot…J

Abych si zasloužil takový príma domov, tak hlídám, a to tak vehementně, až se na mně i na Bellu panička zlobí, že řveme jak blázni… A totéž na zahradě. Ale to mně naučila Bella. A tu prý zase krysaříka 1,8 kilo Růženka, která tu žila přede mnou 16 roků!!! Škoda, že jsem ji nepoznal.

Teto, je krásně, půjdeme ven, tak Tě moc zdravím, posílám pár fotek a pozdravuj za mně všechny pejsky a vyřiď jim, že si moc přeji, aby se brzy dostali ke svým páníčkům.

Váš Spárky     Pozdravuje Vás všechny i panička a obě psí holky

Re-exposure of WU9D7436Re-exposure of WU9D7454WU9D7396P1060535P1060593Sparky v cukrarne

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

25.8.2015 – Ahoj teto a všichni z Berušky, konečně jsem našel sílu (kvůli tomu strašnému vedru) Vám zase napsat. Mám se dobře. Panička se o nás hezky stará. Taky jsem se naučil si s ní popovídat. Koukám jí dlouze do očí, pak štěknu, a když mi řekne „co se děje ušáku, pokecáme trochu“ a hafne na mně, dáme se do velkého štěkotu, a to mě hrozně baví. Sem tam si „pokecám“ i s  vnučkou paničky Emičkou, kterou to taky hodně baví. Byla tu v sobotu, převlíknutá za kočku. Tak to mě zrovna nenadchlo, oproti všem, kteří se rozplývali, jak jí to sluší. Copak ale nevědí, jak nesnáším kočky a myši! Ale překousl jsem to a choval se slušně. Emička mi naplánovala svatbu s Bellou, tak to jsem zvědav, jak to dopadne. A panička mi zase naplánovala výcvik, např. v prosení o dobrůtku, protože říkala, že mám úžasnou fyzičku a že jsem moc chytrý. Bella dostala k narozeninám psí hlavolamy, které umí bleskově rozluštit a vybrat si pamlsek, ale mně to nějak pořád nejde do hlavy. Ach jo…, tak nevím jak je to s tou chválou, že jsem chytrý, asi to bude chtít čas…Bella zase neumí tak skákat jako já a chytat myši, taky jsem poslušnější, než ona –  asi každý umíme něco… S Bellou si denně několikrát hrajeme, což spočívá v tom, že lítáme jako blázni, pak se „okusujeme“ a já přitom vydávám zvuky jako při doopravdickém zápasu, až se zastavují lidi u našich dveří, co že se to tu děje. Je to velká psina.

Jak byla ta vedra, sice mi taky bylo horko, ale bál jsem se o Žolinku (to je ta stará hodná čubinka), moc špatně dýchala, ale jak se ochladilo, je jí hned líp. A všem ostatním taky.

Už mi začala růst zimní srst, tak nevím, jestli třeba nebude nějaká tuhá zima. No snad ne, ale je to lepší než to horko.

S paničkou sleduji zachráněné pejsky u Vás v Depozitu, ale hlavně, že se jim brzy daří nacházet nové domovy, a to jsem moc rád, vlastně jsme tu všichni moc rádi. Posílám pár fotek a těším se, že se zase někdy potkáme.

Posílám nějaké fotky, ty zuby na nich, to je jen hra, aby si někdo nemyslel, že se s mojí milovanou Bellou pereme doopravdy :-)

P. S. Už se těším na kalendář, kde snad také bude moje „maličkost“ :-) Váš Spárky s celou lidskou i psí smečkou :-)

P1060461P1060470P1060468P1060478P1080317P1080320P1080326P1080328

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

21.6.2015 – Dobrý den, dnešní odpolední relax. S ohledem na počasí všichni, včetně naší – desetileté nemocné psí dcery,kterou máme na hlídání (panička jela k moři ….) padli “ za vlast “ … Jen vrchní “ surikata “ Bella občas dohlíží na bezpečnost okolí … 😀

Zdraví Spárky a jeho harém …

P1060173P1060170P1060179P1060165P1060137P1060138P1060139P1060166P1060167P1060169P1060171P1060193P1060197P1060198P1060200

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

30.4.2015 – Milá teto a všichni,tak jsem dnes u paničky zase stoupnul v ceně. Pořád si lámeme hlavu jak vyhnat potkany ze zahrady. Panička koupila otrávené granule, ale kvůli nám, pejskům, je tam moc dávat nemůže. Taky koupila nějaký pištivý přístroj, který myši vyhání, ale ještě nestačila koupit baterii. A teď přijde to hlavní: dneska navečer jsme se šli vyvenčit na zahrádku a já jsem chytnul potkana!!! Pěkně chvíli pištěl, ale zabil jsem ho. Bella se do toho trochu pletla, ale spíš se asi bála. No a Žoly je nahluchlá, takže nic neslyšela. Až když viděla, jak tam všichni lítáme, včetně paničky, která se hrozně bála, aby mi potkan nic neudělal, tak zavětřila, že se něco děje.Byl jsem velmi pochválen, dostal jsem jako první odměnu, normálně totiž dostávám dobroty až po Belle. Ta na mně ale teď pořád obdivně kouká, jaký jsem úžasný lovec…Panička náhodou potom mluvila s veterinářem, u kterého jsem se v týdnu při injekci zrovna moc nepředvedl, protože mě injekce hrozně pálila a děsně jsem brečel, a tak jsem si u něj tímhle napravil reputaci. Říkal, že málokterý malý pejsek by to dovedl. Spíš, že je občas pokouše potkan.

Tak jsem tak rád, jak jsem dobrý, že jsem Ti to musel hned napsat. Váš Spárky
P1080340

10.3.2015 – Milá teto a všichni v Berušce, včera došlo k nejhoršímu, jak jsem si tedy původně myslel. Nejenže jsem ráno nedostal žádné jídlo jako obvykle, ale pak se mnou panička jela někam autem. Z toho jsem měl velkou radost, protože jízdu autem miluji. Když jsme ale začali uhýbat z hlavní silnice, vzpomněl jsem si, že jsme sem jezdili na injekce, když jsem byl nachlazený, a začal jsem tušit, že mě nečeká nic dobrého. A taky ne… Byl jsem z toho tak rozčílený, že vždycky, když mi doktor napíchl žílu, cuknul jsem a přestože mě drželi 3 lidi, vyškubl jsem se asi ze strachu o život a muselo se píchat znovu. Celkem 3x. Až pak jsem usnul. Když jsem se tak trochu probouzel, slyšel jsem, jak si panička libuje, že už nebudu tak bláznit za psíma holkama, jaké mám krásně vyčištěné a teď už úžasně bílé zoubky a ještě mě stačili vytrimovat, což sice nebylo v plánu, ale nějak k tomu došlo, takže teď vypadám úplně jinak. Zmizela mi nejdůležitější psí „ozdoba“, dále dlouhé stříbrné chlupy, které jsem měl přes krátkou černou srst, no a samozřejmě zubní kámen.
Když jsem slyšel veterináře, jak říká, aby si panička nemyslela, že s těma holkama to nebude až tak, protože i kastráti (fuj to je slovo) si mohou přijít na své, ale bez toho, že by museli platit alimenty (ani nevím, co to slovo znamená…), tak jsem hned pookřál a zase usnul.
Doma jsem se pak probouzel asi 2 hodiny a už chápu, když se o někom říká, že byl namol. Chvíli mě nějaká strašná síla rvala nalevo, pak zase napravo… no hrůza. Taky mě vůbec neposlouchal jazyk a pořád mi vylejzal z tlamy…Naštěstí je to už za mnou. Panička říkala, že teď nikam nebudeme chodit, abych něco nechytil (asi myslela nějakou myš nebo co, ale to si můžu chytit na zahradě…), tak to nechápu. Musím pochválit naše psí holky. Nejdřív je panička zavřela vedle, kde Bella brečela, protože chtěla za mnou. Když jsem pak přišel k sobě, tak je pustila ke mně. Byly na mně moc hodné, jen mě očuchávaly a pusinkovaly. Asi mě litovaly…
Celou noc a dneska ráno jsme v klidu a všichni spinkáme.
Posílám fotky ze včerejška, když jsem si hrál jako obvykle po ránu s Bellou. Vypadá to sice na těch fotkách, jako když mě chce Bella sežrat, ale není to tak, je to kámoška. Jen nemá ráda, když se s paničkou moc dlouho mazlím. Včera mi ale odpustila všechno.
Tak se mějte hezky, pozdravujeme všechny pejsky. Přejeme jim, aby co nejdřív našli skvělé páníčky a paničky. Váš Spárky

P1080320P1080326P1080328P1080330P1080338

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

15.2.2015 – Milá teto, dneska je úžasný den, i když včera byl taky, protože skončila rekonstrukce jednoho bytu v domě, a protože mě to tam děsně přitahovalo (vlastně víc Bellu, tak jsem ji musel běžet hlídat…), vždycky když jsme šli domů, utekli jsme se tam mrknout a byli jsme strašně zaprášení, tak Bellu panička lehce utře hadrem, ale mně musela vykoupat, což se mi moc líbilo…).
Ale dneska to byla nádhera: ráno venku sníh, což miluju, pak chvilka čekání na snídani (dneska byl i žloutek – mňam), chvilka pošťuchování s Bellou a pak spaníčko. Odpoledne jsme doprovodili Žolinku na veterinu (je nějaká nastydlá a dostává injekce) a jízdu autem naprosto zbožňuji. S Bellou se předháníme, kdo z nás uvidí první z okna auta psa, kterému přes to okýnko dáme pěkně na frak…. A teď nás čeká večeře, cítím, že panička vaří kuře. No uznejte, tak tomu říkám psí život….

Ahoj teto a pozdravuj taky všechny, nejvíc ty chudáky psy z množírny.

P1050782P1050783P1050722P1050779

18.1.2015 – Milá teto a všichni z Berušky,
tak zase utekl nějaký čas, kdy jsem se ozval naposled – to bylo před Vánocemi. Tyhle svátky se mi tedy moc líbily, chodili sem na návštěvu různí lidé a každý nám něco dobrého přinesl. Asi proto, aby si to s paničkou nerozházeli…:-). Všude to vonělo, chodili jsme na procházky. Bylo to fajn. Pak přišel Silvestr a panička se moc zlobila na ty lidi, kteří pořád odpalovali nějaké dělbuchy a světlice, přestože půlnoc zdaleka nebyla. Byl jsem na to zvědavý a vůbec mi to nevadilo. Bella, to je ta moje mladší psí kamarádka, to ale nemá vůbec ráda a pořád se chudák schovávala ve skříni a nebylo jí dobře. Už to ale taky rád nemám, protože jsem byl s paničkou zvečera kousek na procházce a nějací kluci směrem k nám hodili něco, co strašně bouchalo a svítilo. Hrozně jsem se vyděsil a šli jsme honem domů. Už tu Bellu chápu a je mi to taky hodně nepříjemné. A ti lidi jsou asi vážně nějací „na hlavu“, protože ještě celý týden potom jsme nevěděli, kdy máme jít na vycházku, protože pořád to někde bouchalo… Ach, jo.
Když jdeme ven, soupeřím s Bellou, kdo bude první u dveří do domu. No a musíme to okomentovat… Panička se na nás zlobí, říkala, že nám nějak narostl hřebínek (nevím, co tím myslí), že řveme jako blázni a všechny vzbudíme a ať se těšíme na jaro, že začne drezura. Asi to nebude nic moc, protože Bella z toho nemá žádnou radost. A taky musíme hlídat zahradu, když se na ni jdeme vyvenčit, to je vždycky rachot. Panička říkala, že jsme blázni a že nám zavře tipec. Z toho jsem tedy blázen, přece musíme nahlásit, když jde někdo kolem. Co bychom to byli za hlídače?! A taky musíme dát všem najevo, že tam jsme, zkrátka, že je zahrada pod kontrolou… Kočky, ty jako hlídači jsou úplně na nic, protože tam chodí pod pergolu jenom spát. Tak jim s Bellou vždycky proženeme „perka“. Nedávno panička vyspravila po tom velkém větru plot, abych nespadl z velké výšky do dvora, a zřejmě tudy vedla kočičí stezka. No a když jsme vlítli na zahradu, šla po paměti svojí cestou a co Vám budu líčit, málem byla naše… :-). Jenže jsme zrozpačitěli, co teď s ní? Tak jsme ji nechali utéct, ale pořádně jsme se s Bellou pobavili…
Konečně mám své místo v posteli. Ale trochu jsem to přepískl, protože jsem se rozhodl zalehnout místo holkám. Ale to už nedělám, protože se na mně zlobily jak psí holky, tak i panička. Teď lehávám u paničky na polštáři a je to prima. Dokonce, když se jde spát, jsem tam první! Jen kdyby ta Žolinka už neměla to své „stařecké“ spaní a neotravovala všechny brzy ráno, ať jdeme ven. Já ale ven chodím moc rád, takže mi to vlastně ani tak nevadí, ale Bella je z toho ranního vstávání celá zničená a hned jak se vrátíme, uhání to dospat, místo toho, aby se mnou řádila. Většinou ji ale rozdovádím. Mimochodem, postel je i úžasné místo na hraní. Vždycky spadnete do měkkého, a to se mi převelice líbí.
Panička mi na počítači ukazovala, kolik pejsků se Vám zase podařilo zachránit, to jsem za ně strašně rád. My jsme tady v domě jednoho pejska taky zachránili (tedy panička). Lidi, kteří mají dlouhé směny, a to i v noci, si pořídili štěně (taky z útulku), a to tam chudáček prokvílelo strašně hodin, dnů a týdnů. Tak se panička dohodla s těmi lidmi, že se na tu psí osamělou holčičku sem tam podívá a vyvenčí ji, jenže jí se přesto pořád tak stýskalo…. Zkrátím to, naše panička se domluvila s jinými mladými lidmi tady v domě, že si Nellinku (tak se ta holka jmenuje) vezmou pro maminku do domu se zahrádkou, protože jim nedávno umřel už starý pejsek, a ta jejich maminka je pořád moc smutná… Zkrátka Nellinka bude mít teď pořád někoho pro sebe. Navíc tam má ještě další pejsky, kočky a králíka, a na víkend tam přijíždějí další členové rodiny se svým odrostlejším štěnětem a s kočkou. To je pak ta pravá mela a ródeo. Docela bych se toho rád zúčastnil, ale jsou zdaleka…Prý se tam ale Nelča má moc a moc dobře a taky spí v posteli se svými novými páníčky. Někteří lidé říkají, že je to nehygienické, ale kdo to nezažil, nepochopí, co je to za blaho. No, je pravda, že nám panička po každé vycházce umyje packy a zadek (mně i předek J), takže o nic nejde… Já bych mohl vyprávět o blažených pocitech… Vůbec je pro mě strašně moc věcí nových a hlavně příjemných.
Ještě vám musím něco říct na ty naše psí holky. Panička mě sem tam kartáčuje (ne ostrým kovovým psím kartáčem, ale lidským, ten je prima…). No, a ony strašně žárlí, že se mnou panička dělá něco, co s nimi ne, a tak se tak vnucují, že je panička musí taky kartáčovat, i když není co… :-) Tak se tady docela nasmějeme.
Teto, strejdo a všichni z Berušky, mějte se dobře, starejte se hezky o nalezené a týrané pejsky, ať na vás vzpomínají tak, jako já.
P1080082P1080085P1080091P1080093
21.12.2014 – Ahoj všichni z Berušky,
když jsou ty vánoce, rozhodl jsem se Vám napsat, abych Vám udělal radost. Za těch pár týdnů, co jsem v novém domově, se můj život hodně změnil.
Mám se tak dobře, že se to bojím štěknout nahlas. Když jsem přijel od Vás, v domácnosti na mě čekaly ještě dvě holky – pinčice. Zpočátku na mně byly pěkně protivné, ale já „netlačil“ na pilu a neotravoval jsem je. Jasně, že jsem pořád dokolečka zkoušel, jak se třeba dostat nenápadně do postele, až jsem pochopil, že nejlepší je to až k ránu, kdy jsou méně ostražité, a tak to je se vším. Jo, a taky mi na uvítanou dala panička vařené vnitřnosti z jehněte. Vůbec jsem netušil, o co jde, ale vonělo to tak, že jsem to snědl ještě rychleji než ta moje stará kamarádka Žolinka, která jí tak rychle, až je jí špatně, a panička jí musela pořídit zpomalovací misku na krmení.
S mladší holčičkou Bellou jsem byl kámoš hned první týden. Je na mně hodná, hraje si, běhá se mnou a dokonce mě někdy vozí i s pelíškem – posílám foto. Druhá holka je už stará, a protože špatně vidí, tak se mě nejdřív pořád lekala. Já na to ale vyzrál, pořád ji pusinkuju, což se jí líbí a už se na mě nezlobí… Samozřejmě musím pusinkovat i Bellu, která si se mnou hraje několik hodin denně. Panička říká, že lítáme jako blázni. Několikrát tu byla vnučka paničky, a ta se nám moc líbí, protože ji baví si s námi hrát a drbat nás dlouho za ušima, pod krkem, na bříšku, zkrátka všude. A taky nám dává dobroty. Mimochodem, už nejsem takové pápěřičko, ale pořádný chlapík…
Každý den chodíme několikrát na zahrádku, a to se mi moc líbí. Jednak pomáhám hlídat branku, jeden neví, čeho jsou ti všichni zvenčí schopni, jednak tam pořád courá kočka, tak je potřeba ji vyhnat – stejně jako holuby! S Bellou je vždycky vyženeme rychlostí blesku…Už se těším na jaro, tam bude vůní…. A panička slíbila, že budeme jezdit za známými na jejich chaty a hlavně zahrady, na to už se taky těším. Panička říkala, že se těší, až napadne sníh a já tam zapadnu. Nevím co je sníh, ale když se na to těší panička, tak já taky J Jo, a taky mi pořídila strašně hezký kabátek. Mám chlupů dost, ale prý až bude mráz, tak budu rád, že ho mám. Holky už teď nosí někdy svetříky, jenže ony chuděrky nemají žádný kožíšek. No paráda!
Přál bych všem opuštěným pejskům, aby našli takový domov. Panička byla včera smutná a říkala vnučce Emičce, co zase bude po Vánocích vyhozených pejsků, a že se lidi chovají divně. Vezmou si pejska, pak ho nechají 14 hodin samotného doma a diví se, že tam něco poničí a že se vyčůrá…, nebo ho dokonce na tu celou dobu zavřou do klece!!! Br, to si už ani neumím představit. Já, když jsem přijel, choval jsem se hrozně hloupě. Tři dny jsem v bytě občůrával kde co, ale panička mi říkala, že se nemusím bát, že tu nebudu, vždycky to umyla octem a já jsem brzy pochopil, že to nemám dělat. Tak jsem ji na omluvu vždycky opusinkoval. To umím ze všeho nejlíp a všem se to líbí J. Taky se někdy koukám na televizi, když je film z přírody. Nedávno jsem si zaštěkal na vlky. Byla to velká legrace, protože holky na mně koukaly, jestli jsem se nezbláznil a panička se smála…
Tobě teto, strejdo, všichni, kteří jste se o mně postarali, když mi bylo nejhůř, děkuji za pomoc i výběr nového domova.
Přeji Vám hezké Vánoce a hodně zdraví, abyste se mohli postarat ještě o mnoho pejsků, kteří se ne vlastní vinou ocitli ve špatné situaci, kdy trpěli zimou a hladem a často i týráním. Něco o tom vím… Jsem Vám za to moc vděčný a moje panička říká, že ona taky, protože tak úžasného pejska nikdy neměla.
Váš Spárky
spsp01sp1sp02sp2sp3sp4sp5sp6sp7sp8sp9
sp10
16.11.2014 – Dobrý den,Spárky je čím dál lepší, už se zapojil i do hlídání bytu a zahrady… ;o) S Bellou řádí několik hodin denně, až mají půlmetrové jazyky…Posílám nějaké fotky. Moc Vás zdravím.
Eva a Spárky

1_P1050410P1050404P1050410P1080078P1080081
30.10.2014 – Dobrý den,

moc děkuji za vstřícnost. V příloze Vám posílám prvních pár fotek. Sparky je neuvěřitelnej pejsek. Netlačí na pilu, ale je „důslednej“, takže hned pochopil co a jak. Už se „vetřel“ i do postele a holky to víceméně vzdaly. A řekla bych, že Belle to moc prospívá, přestala otravovat mamušu.
Sparky s ničím nemá problém: koupání vydržel, byla tu vnučka – naprosto v pořádku, byla jsem s ním v naší nekuřácké kavárně (u nás v domě v přízemí), kam přišla rodina s dětmi a velkou labradorkou, tak to byl úplně nadšen a za chvíli se ji pokusil znásilnit :-)
Takže s dětmi nemá problém, s jídlem také ne – včera dostal to jehněčí, zblafnul to a ještě by si byl dal, ale bála jsem se, aby mu nebylo špatně, takže pokračování dnes. Ještě ty sociální návyky a bude to vážně ideál. Máme z něj všichni radost, chodí se na něj koukat i nájemníci-pejskaři. A on je vítací pejsek… Zahradu už má taky komplet občůranou… Musím udělat nějaké fotky i tam.
Mějte se hezky. Propaguji Vás, tak doufám, že se najde někdo, u něhož najde domov další pejsek od Vás. Pozdravuji celou Vaši rodinu
Eva

sparky2

sparkysparky1sparky3sparky7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

sparky8sparky6sparky5sparky4

 

16.10.2016 -Dnes k nám na návštěvu přijela Laura. Páníčci si jí moc chválí, říkají jak je hodná a s každým vychází. Laura je velká závislačka na paničce, nehla se od ní ani na krok. Panička říká, že je to jejich mazel a závislák :-D. Velmi děkujeme páníčkům Laury materiální sponzorský dar. Velmi si toho vážíme :-)

14055771_557671127756235_344984828_n 14794146_557671431089538_363765791_n 14797270_557671281089553_1297771428_n 14797530_557671394422875_354445111_n 14799021_557671167756231_799992082_n 14801093_557671234422891_200607396_n 14805502_557671407756207_309194299_n 14805651_557671471089534_1932117686_n

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.1.2016 – Zdravíme Vás s Laurinkou do Berušky a přejeme Vše dobré do nového roku, pejskům hodné páníčky a teplé pelíšky :-) Laura po třech měsících dělá velké pokroky, není ze všeho tolik vyplašená, neustále projevuje velkou radost, je to naše sluníčko. Jezdíme na výlety po hradech, do přírody, do hor, stala se z ní velká cestovatelka. Moc si to užívá a páníčci také, po návratech domů se rozvalí na pohovce a odpočívá…doma je prostě doma :-) Posíláme pár fotek, které se nám podařili nafotit, je to umění, protože Laurinka se stále nerada fotí :-)
Šárka

IMG_20151209_134306 Snimek 029

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

IMG_20151228_130152 IMG_20151228_125237

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

8.10.2015 – Dobrý den, hlásíme se po menší odmlce a moc vás všechny v Berušce zdravíme. :-) Laurinka se má k světu, je moc hodná a učenlivá. Venku chodí bez vodítka a už se naučila základní povely. Když se s paničkou honí a řádí po bytě, je ve svém živlu a panička také :-) Fotit se moc nechce, ale na pár fotek jsem od ní svolení dostala :-) Zdraví Šárka

12140119_941411102599550_6722439545589700363_o 12088534_941411235932870_407989536658296944_n 11224420_941411182599542_6432476953756785334_n 12108222_941411205932873_4724864359729710673_n 12141645_941411139266213_5842270350640548672_n

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

22.9.2015 – Dobrý den, Laurinka zdraví z nového domova, je moc spokojená, nejvíce jí zajímá dění v kuchyni a mazlení v postýlce.:-) Chodíme denně na procházky do lesa, chůzi na vodítku zvládá moc dobře :-) Je to náš andílek, jsme moc štastní, že jí máme. Šárka

12002168_933818496692144_6375759014140958335_n 10522552_933818623358798_2290948867643373488_n 12002322_933818540025473_8010914645686915240_n 12003989_933818586692135_6113195543172434697_n 12011283_933818660025461_5490860618138018681_n 12019912_933818463358814_1734747691708815200_n

8.10.2016 – Dobrý den, posíláme pár foteček Amber. Moc pěkně roste a je moc šikovná :-).  Moc ráda se mazlinkuje, hraje si a vymýšlí nějaké rošťárny :-)

20160824_122714 20160925_143121 20160925_143131 20160928_135929

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

31.7.2016 – Dobrý den, dojeli jsme dobře a konečně jsme se dostali k tomu vám napsat. Amber je moc hodná a už si hraje a lítá všude kde může. Je velký mazlík :-)

20160726_173402 20160726_173625 20160726_173630

7.10.2016 – Dobrý den přejeme, předem se chceme omluvit, že píšeme až teď, ale měli jsme trochu náročnější konec léta. Tak Robinek už není Robinek, ale Ruda, tak jen aby jste věděli, že jsme ho přejmenovali :) krásně na to už i slyší. Už u nás oslavil dvoje “měsíčniny“ :D, tak už je to velký pejsek. Je to nejobletovanější člen naší rodiny, všechny miluje a oni jeho. Zároveň ale dokáže pěkně zaštěkat na toho, kdo se mu nelíbí. I přesto, že má spoustu hraček, mezi jeho nejoblíbenější zábavu patří zatím tahání ponožek a kousání bot, ale to pouze v naší nepřítomnosti :) Myslím si a doufám, že je u nás spokojený, stále ho rozmazlujeme a máme ho moc rádi!  Přejeme s Rudánkem pěkný víkend! .)

13936857_10207196890984195_551100636_n 14018097_10207222906034555_863174508_n 20160802_211701 20160807_163348 20160807_172939 20160807_223608 20160808_124431 20160808_130858 20160807_172939 20160808_203856 20160916_151201 Ruda spi 14060459_10205766878044762_1194821910_o 20160808_110705 20160810_105943 20160812_213042 20160813_123904 Hlavne ne do postele))) Ruda

4.10.2016 – Dobrý den, zasílám Vám další fotografie Eddy. Je stále velice aktivní, hravý a strašně rád si hraje s ostatními psy, zvláště s těmi většími :-). Nyní už má cca 9 kg a už moc neroste.  S pozdravem Pavel

20160928_140554 WP_20160928_013 WP_20161001_001 WP_20161001_003

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

12.7.2016 – Dobrý den, posílám více fotek Eddy. Je docela těžké ho zachytit ve statické poloze :-). Pořád je v pohybu :-) . S pozdravem Pavel

WP_20160626_003 WP_20160630_001 WP_20160703_003

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

19.6.2016 – Dobrý den, posílám Vám foto Eddy. Je stále velmi aktivní a přátelský k lidem i psům. Někdy bývá trošku tvrdohlavý :), ale většinou je moc hodný. Nyní má sedm kilo a už moc rychle neroste. S pozdravem Pavel

WP_20160619_001