6.11.2023 – Lady se Zuzankou poslaly fotečky ze svého domova. Jsou spokojené a moc hodné. Běhají po zahrádce a hrají si.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

30.6.2023 – Lady a Zuzka poslaly fotečky ze svého domova. Holky se mají moc dobře a jsou spokojené. Hrají si a mazlinkují se. Jsou moc šikovné.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

21.4.2023 – Lady a Zuzanka poslaly fotečky ze svého domova. Lady se ze Zuzkou již kamarádí a honí se po zahradě. Chodí se mazlit a užívají si pozornosti.

21.10.2023 – Bianka poslala fotečky ze svého milujícího domova, kde chodí na dlouhé procházky a se všemi se kamarádí. Je moc šikovná a hodná.

21.10.2023 – Lola poslala fotečky ze svého nového domova, kde si zvyká a učí se od své čtyřnohé kamarádky. Je moc a moc šikovná a chytrá. Již se nechá pohladit a samozřejmě velmi rychle pochopila, že nejlépe se spinká v posteli. Fotky jsou ze zahrádky, kde si užívají poslední teplé dny a pomáhají paničce.

19.10.2023 – Merlinek poslal fotečky ze svého milujícího domova. Má se moc dobře a rád jezdí na výlety. Také z výletu poslal fotečky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

21.2.2019 – Dobrý den,zdravíme všechny dvojnožce i čtyřnožce v Berušce a posíláme pár fotek z výletu na hory.Na sníh byl Miluna zvyklý už z domova , tak mu nevadil, ale nejraději měl stejně váleníčko Je to šikovný malý cestovatel, tak už přemýšlíme, kam příště vyrazíme …..Mějte se všichni hezky M+M

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

15.10.2018 – Dobrý den, Merlin zdraví Berušku a posílá fotky z prázdnin, během kterých si s námi užil několik výletů….

 

16.10.2023 – Zorinka poslala fotečky ze svého úžasného a milujícího domova. Páníčci jí milují a ona jim to vrací a už se mazlinkuje.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5.3.2020 – Zorinka udělala ohromné pokroky. A jak to bylo od začátku :

Zorinku jsem si přivezla domů 10.8.2019. Byla to velmi bázlívá fenečka, která se všeho bála. (Na to jsme byli upozornění jak po telefonu, tak i při návštěvě. Paní nevěřila, že si Zoru, odvezeme. Vzali a moc dobře jsme udělali). Po příjezdu sice hned vyluxovala mističku a prošla se po baráčku, ale to bylo asi tak vše….Problém nastal hned při prvním venčení, kdy se pokoušela utéct a tak výstražně mě kousla. Následující dny byly spíše takové oťukávající, lekla se každého pohybu, v naší přítomnosti si skoro ani nelehla a byla pořád ve střehu. Přes den se nenajedla, nenapila ….. prostě nic, to vždy až přes noc vyluxovala misku a udělala loužičku …. Bylo jasné, že bude potřebovat spoustu času (to nám sice paní říkala, ale …..) Asi po týdnu poprvé v naší přítomnosti usnula – spíš jí ale dohnalo vyčerpání. Snažili sme se jí uplácet mlsíčkama, ale ze začátlku je odmítala a když náhodou si ho vzala tak to byl spíš omyl. Asi po třech týdnech si začala trochu užívat chození ven, zahradu sluníčko, ale nic víc, s námi se pořád nekámošila. Asi po měsíci zjistila, že pelíšek co tam měla od začátku je pohodlnější než jen deka a postupně sme jí „mučili“ – hladily to se jí moc nelíbilo. Jediné kdy se nechala podrbat bez zběsilého útěku bylo venku, když se rozvalovala na sluníčku. Jako další pokrok jsem brala i to, že se naučila chodit na domácí záchůdek :). V průběhu října se už i občas nechala pohladit vevnitř a ikdyž ne přímo dobrovolně i pochovat. Následovalo už poměrně klidné spaní v naší přítomnosti – pokud jsme teda nedělali hluk a sem tam už si jeden druh mlsíku vzala z ruky. V listopadu přišel velký zlom – poprvé sem jí vzala sebou na návštěvu ke svím rodičům – poprvé to pro ní bylo sice trochu stesujicí, ale teď to doslova miluje. V prosinci následovala návštěva veteriny na zastřižení drápků – paní doktorce to nedala zadarmo. Bránila se, jak jen to šlo, ale pro mě byla výhoda, že z ní bylo cítit, že se u mě chce schovat do bezpečí. První Vánoce byly super, Zorinka je zvládla na jedničku a silvestr – ani neví že proběhl celej ho prospala

Abych to celé shrnula:
po společném půl roce se nám povedlo, že Zorinka je u nás spokojená, nechá se podrbat, pochovat, pomazlit – sice si sama pořád nepřijde, ale umí si to už vykňučet . Když přijedu z práce tak mě vždy přivítá kňučením a vrtěním ocáskem a hned musíme ven. Doma už ani na záchůdek nechodí protože si už zvykla venku :), spinká s námi v posteli a když jedeme pryč tak je nadšená a sama si skočí do košíku :). mlsiky už bere z ruky a vyžaduje si pozornost. Je to naše beruška a sme rádi že ji máme doma

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.11.2019 – Zorinka dělá malinké pokroky, už je veselá, miluje pamlsky a venku se již nechá pohladit. Doma zatím stále ne, ale už vítá.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

15.8.2019 – Zdravím, jen dávám vědět že se máme dobře 😉 občas už ji peníze zvědavost a jde se podívat co děláme, ale vždy jen klikne a jde zase na místečko. Pravidelně papame mlsika si už jednou málem vzala z ruky 😆ale na poslední chvíli si uvědomila že sme u ní moc blízko 🤣 docela mě překvapilo jak takhle malej tvoreček umí nahlas chrápat 🤣 dokonce mě tím probudila 😅 jinak nejčastěji odpočívá na dece a už se ani tolik neláká když se pohneme.